Jaterní testy: co znamenají zvýšené ALT, AST a GGT?

Tento průvodce slouží jako obecná informace a nenahrazuje lékařskou radu. Referenční meze se v jednotlivých laboratořích liší – svůj výsledek vždy porovnejte s rozmezím uvedeným na vlastním výsledku a odchylky proberte s lékařem.

Jaterní testy a jejich hodnoty patří ke skupině krevních vyšetření, které ukazují stav jater. Některé z nich, jako ALT a AST, jsou enzymy, které se uvolňují při poškození jaterních buněk; jiné, jako ALP, GGT a bilirubin, odrážejí stav žlučových cest; albumin ukazuje, jak dobře játra tvoří bílkoviny. Celkový obraz výsledků často řekne víc než kterékoli jednotlivé číslo.

Normální hodnoty jaterních testů u dospělých

Rozmezí jaterních testů se mezi laboratořemi liší víc než u většiny jiných vyšetření. Řiďte se rozmezím uvedeným na vašem výsledku; níže jsou typické příklady. České laboratoře uvádějí jaterní enzymy obvykle v µkat/l (1 µkat/l = 60 U/l), proto uvádíme obě jednotky.

Nejčastější příčiny zvýšených jaterních testů

• Ztučnění jater (MASLD, dříve NAFLD) – nejčastější příčina v Evropě, spojená s nadváhou, cukrovkou 2. typu a vysokými triglyceridy. ALT bývá obvykle vyšší než AST.
• Alkohol – typicky zvyšuje GGT; poměr AST:ALT nad 2 ukazuje na poškození jater alkoholem.
• Léky a doplňky stravy – statiny, antibiotika, vysoké dávky paracetamolu, bylinné a kulturistické přípravky.
• Virová hepatitida (B, C, vzácně A nebo E) – v akutní fázi může způsobit velmi vysoké ALT.
• Potíže se žlučovými cestami – žlučové kameny nebo zúžení žlučových cest zvyšují ALP, GGT a bilirubin.
• Další příčiny – poranění svalů nebo tvrdý trénink (AST), celiakie, onemocnění štítné žlázy, hemochromatóza a autoimunitní onemocnění jater.

Zvýšená ALP při normální GGT obvykle pochází z kostí, ne z jater – například u rostoucích dospívajících, po zlomenině nebo při nedostatku vitaminu D. Mírně zvýšený bilirubin při jinak normálních testech je často Gilbertův syndrom, neškodná dědičná odchylka.

Kdy jsou jaterní hodnoty příliš vysoké?

• Pod 2–3násobkem horní meze – časté; test zopakujte a hledejte příčinu (hmotnost, alkohol, léky, vyšetření na hepatitidu).
• 3–10násobek horní meze – nutné brzké lékařské vyšetření.
• Více než 10násobek horní meze nebo jakýkoli vzestup se žloutenkou – nutné okamžité vyšetření.

Kdy jít k lékaři?

S každým dlouhodobě odchylným jaterním testem jděte k lékaři. Okamžitě vyhledejte pomoc, pokud si všimnete zežloutnutí kůže nebo očí, tmavé moči se světlou stolicí, silné bolesti břicha, zvracení krve, zmatenosti nebo výrazné ospalosti.

Zdroje

• Newsome PN et al. Guidelines on the management of abnormal liver blood tests (BSG). Gut 2018;67:6–19.
• Kwo PY et al. ACG Clinical Guideline: Evaluation of abnormal liver chemistries. Am J Gastroenterol 2017;112:18–35.
• NHS – Liver function tests and Non-alcoholic fatty liver disease: nhs.uk
• British Liver Trust – Liver blood tests: britishlivertrust.org.uk
• Národní zdravotnický informační portál (NZIP): nzip.cz